O autorovi

"Workaholic" aka Lukáš Bajer
  • Ne zcela normální učitel na ne zcela běžné základní škole s daltonskými prvky.
  • Lektor seminářů na témata moderní technologie ve výuce, přednášení, vizualizace ve výuce, alternativní školství a time-managementu.
  • Psavec, mj. bývalý šéfredaktor webzinu MítVšeHotovo, občasný přispěvatel na metodický portál RVP.cz, autor několika set článků na dnes již zmizelém blogu Workaholic.Bloguje.
Kontakt: workaholic.bloguje [at] gmail.com


Následující rozhovor vyšel na původním blogu 7.11.2007. již tehdy mi přišel jako... úsměvný. Dočtěte do konce a pochopíte. A možná pobaví i vás.

Kdo se skrývá za jménem "Workaholic"?

Vážení čtenáři,
nabízíme vám přepis interview o bloggerovi ukrývajícím se za jménem Workaholic.

Ma.B. Kdo se skrývá za jménem "Workaholic"?

A.B. Jednoduchá otázka. Jmenuje se Lukáš Bajer a baví se učením na několika brněnských školách. Dvakrát až třikrát týdně napíše něco na tento blog a sem tam vede semináře na školách.

M.B. Hned, jak začal učit, nadchl se pro učení ovlivněné daltonskou pedagogikou. Snaží se zásady "samostatnost-zodpovědnost-spolupráce" dále rozvíjet a hlavně každý den uvádět do praxe. Ovšem se střídajícími se úspěchy a neúspěchy. Právě proto zvolil jako motto stránky rozporuplný Michelangelův citát.

M.B. ...ale jeho krédo zní: "Vzdělávání člověka je neukončený, celoživotní proces. Není důležité učit žáky pouze to, co se mají učit. Důležité je také naučit je, jak se mohou učit a že podstatné je chtít se učit." Proto se snaží učit běžné učivo tak, aby si z hodiny žáci odnesli nejen vědomosti z "oboru", ale také nějakou tu zajímavou zkušenost do života.

A.B. "Snaží" se je přesné. Někdy to prostě nevyjde. Často se na sebe potom zlobí. Jak ten umí být protivný ...

M.B. Stejně tak mu vadí, že se ve škole učivo dělí do předmětů. Tvrdí, že všechny předměty jsou navzájem propojené a že škola by měla žáky naučit, jak tyto záležitosti propojovat. Každý je dobrý v něčem jiném a měl by se naučit, jak pomocí svého "talentu" zvládnout i věci, které mu nejdou. Proto je pro něj velmi důležitá i kreativita.

A.B. Naštěstí objevil blogy (bylo to v době, kdy se snažil zvládnout náběh prvního burnoutu). A uvědomil si, že blog jako platforma omezí nudné kódování na minimum. Takže vznikl první blog. Ten ovšem začal v době velkého vytížení, takže po několika příspěvcích utichl. O něco později se k myšlence vrátil ...

M.B. Přesně, když začal do života zavádět myšlenky time-managementové metody GTD, objevilo se najednou nějak moc času.

A.B. A to vnitřní proč? Třeba i proto, že jako učitel češtiny nutí žáky psát slohové práce. Takže se mu zkušenosti s psaním příspěvků hodí. Je trapné, když člověk učí něco, co neumí dělat prakticky.

A.B. Ale pokud máte pocit, že je téma blogu příliš široké, zkuste se podívat podrobněji. Všechny texty mají společné jedno téma: transformovat školu do instituce, která směřuje k soustavnému rozvoji žákových dovedností a schopností. A jsme zase u zmíněného kréda.

M.B. Navíc ho i bloggování nutí stále studovat a zkoušet nové věci. Pamatuji si, jak vykládal, že nepíše o ničem, co by nevyzkoušel v praxi — buď ve škole se žáky, nebo s učiteli na seminářích.

M.B. Často jej nachytáme, jak sedí nad ránem u počítače a pročítá s tužkou v ruce další a další články. A nemusí být jen o tom "jak učit". Vzpomínám si, jak nadšeně mluvil o tom, že "storytelling" je vynikající způsob, jak žákům vysvětlovat učivo — vždyť jsou přece zvyklí na stovky reklam denně, a každá jim nějaký příběh vypráví.


A.B. Taky ho vídám, jak si pořád něco zapisuje ... prostě workaholic.

M.B. Aby nás čtenáři neobvinili ze zaujatosti...

Ma.B. Motto? Jaké motto?

M.B. Největší nebezpečí není v tom, že zamíříme příliš vysoko a nedosáhneme. Největší nebezpečí tkví v tom, že zamíříme nízko a dosáhneme. (Michelangelo)

Ma.B. Co vlastně učí za předměty?

A.B. Na to bych se ho neptala. Podle papírů učí češtinu a angličtinu, ale...

M.B. A daří se mu to?

A.B. Jak kdy.

Ma.B. Proč se rozhodl psát blog?

M.B. Na to si vzpomínám velmi dobře. Nejprve se snažil tvořit vlastní webové stránky. Když se naučil kódovat HTML a CSS, stále ještě zbývalo vytvořit texty. A na ty už mu nezbývala síla.

Ma.B. Prošel jsem si některé články. Zdá se mi, že jejich téma je velmi široké. Z jakého důvodu?

M.B. Právě proto, že se snaží učit "užitečné" věci. Kdyby chtěl učit jen svůj obor, nemusel by se zajímat o to, jak nápady a informace "prodat" žákům. Kdyby chtěl učit zaběhaným stylem, nové netradiční nápady by ho nechaly naprosto klidným. A tak se dá odpovídat donekonečna.

Ma.B. Dobře, ale proč se zde třeba objevují články o time-managentu?

A.B. Protože i sám Workaholic nejdříve nezvládal svůj čas, o tom jsme už mluvily. A chce-li učitel učit "jinak", stojí to obrovské množství času — a to nejen s přípravami. Jenže o tom veřejnost běžně nemluví.

Ma.B. Hm, takže mi z toho vyplývá, že tráví hodně času u počítače... Jak je to s jeho rodinou?

A.B. Na to bychom asi neměly odpovídat ...

Ma.B. Co kdyby se někdo chtěl s workaholicem spojit?

M.B. Jednoduché, stačí mu přes tento blog napsat "vzkaz" nebo přímo mail na workaholic.bloguje(at)gmail.com.

Ma.B. Díky za rozhovor.

[Poznámka editora: Ptal se Martínek B. (7 dní), odpovídaly Maruška (5 let) a Anička (2 roky) B.
publikováno 7.11.2007 5:10 na blogu workaholic.bloguje.cz.]